Zdobná výpravní budova, na ní navazující letní čekárna z roku 1911. To je železniční stanice Roztoky u Prahy. Na první pohled zaujme dekorovanými dřevěnými prvky, historickými luxfery nebo původní dlažbou. Jak do takového prostředí navrhnout moderní a funkční zastřešení nástupišť? Řešením je střídmost a odkaz na původní tvary.
Hledání souvislostí. To je jedna ze zásad navrhování nejen ve veřejném prostoru. Tým designérů Egoé měl při modernizaci stanice Roztoky u Prahy jasné mantinely – vše pojmout tak, aby zastřešení dvou ostrovních nástupišť nevytvářelo hmotovou ani architektonickou konkurenci původním, navíc citlivě zrekonstruovaným stavbám.
Obě ostrovní nástupiště proto mají jednoduchý tvar a neutrální barevné schéma. Čistotu linií podporuje plná integrace osvětlení a dalších technologií. Pojítkem, odkazujícím na vzhled památkově chráněné letní čekárny, je částečně přiznaná střešní konstrukce. Tvarem i barevným zvýrazněním má evokovat původní dřevěné prvky.
